Básně

Vzdor

9. září 2017 v 18:05 | Ten, kdo to napsal
Až když dno káže
"nejsi víc než papír!"
rouhám se básněmi
poslední vzdor

Nevděk

31. srpna 2017 v 3:58 | Ten, kdo to napsal
Naříkat
na stín
v poušti
je snazší
jsoucno
pochopit
než nevděk
bezděčný
věčně
vděčně
chroupaný
s oblohou
jsoucna
s česnekem

Smrdět mocí

30. srpna 2017 v 0:04 | Ten, kdo to napsal
Zemřu
a nebude mi líto
jak se mnou zacházíš
zaberu
a nezůstane mýto
za výtažek života
proklepu
kostní moučku
prořežu se tkání
propitvám se k životu
co tak nezavání
jako slabý odvar
chtivé živosti
flusu vlivnosti
rozkydat
ten hnůj ráje
posloužíc úklidem
překážek mocných
já budu raději
bordelem pod nimi
než jejich vzduchem

Svoboda slova

28. června 2017 v 0:37 | Ten, kdo to napsal
Zvracej svá práva
dokud máš komu
než ho zardoušíš
samou láskou
ke svobodě slova

Bolavý ústřižek 18

28. června 2017 v 0:30 | Ten, kdo to napsal
Roztrhám se
za nároky
do smrtelné křeče
nezastavíš
zdravý rozum
když ho cvičíš
nežrat

slizký tmel
výčitek gratis
za svobodu
utrpení
jen ať nejsem sám
před skonáním
pravdu vybliju

Umírám

28. června 2017 v 0:19 | Ten, kdo to napsal
Umírám
tak ráda umírám
cesta je cílem
smrti se nebojím
víc než cesty
ten pomalý závod
za cílovou čárou
kde nejlepší má všechno
a kdo potřebuje
nemá nic
umřou oba
ale to skóre...

Čas

18. dubna 2017 v 1:56 | Ten, kdo to napsal
Čas je měna
bez vracení
je to změna
k navrácení
ručičky zvou
k vyhlazení
vrásky cestou
k vytracení
chybí jásot
burácení
nenahmatat
co už není
čas utíká
bez prodlení
žolík plánů
zrůdou není
přes obranu
k zapomnění
mrtvý žije
v pokušení
krmit touhy
k ukončení
...
... -í
...
... -í?

Překážky

6. dubna 2017 v 14:19 | Ten, kdo to napsal
Skládka překážek
kolik jich uhnilo
než jsem se k nim dostala?

Lehčí sochu ohladit
než ji zmlátit v prach

Podomní prodejce

6. dubna 2017 v 14:18 | Ten, kdo to napsal
Podomní prodejce
nabízí řešení
potíží, co vznikly
až s jeho obchodem
kdo příliš nevěří
podcení jeho vlivnost
tam kde se nehlídá
proč by v sobě dokonalý
měl hledat chyby?

Broušený diamant
musí být čistý
ne špinavější nasilných bohémů
a zdolnější naivů s hobby
nechat se zbouchnout.
Hledej radši sebe
ať tě nikdo neukradne
a nebudeš potřebovat
falešná řešení

Deprese

6. dubna 2017 v 2:39 | Ten, kdo to napsal
Těžkne hlava
po svém pádu
po přesátí zoufalstvím
choulí se v té zimě
uvnitř duše ji zebe
smrt je moc hodná
nezasluhuji její péči
utrpení vyčerpává
když si nejde věřit
potrhaně ležím v haně
tu já umím nejlíp z vás
zavrhnout se do nicoty
a žít jenom z bolesti
že někomu ublížím
propálené cejchy
do dna saju žhavost
bičování závazky
co chci je nepřístojné
bez něčeho nazpátek
dnes se bude hrůzně spát
hlavou se tam propadnu
zlom vaz...

Marnost

2. dubna 2017 v 4:00 | Ten, kdo to napsal
Poddaný zakašlal
zhrzený kohout
vyseděl úspěchy
pro svého pána
pokloval panicky
hrajíc si na vliv
utržil neúspěch
co se dnes nosí
fešáčka image
pro dost fit zombíky
s upíry na párty
sají si marnost
ze svých urvaných hlav

Pohodlnost

1. dubna 2017 v 15:29 | Ten, kdo to napsal
Vytrváš v luxusu
uneseš pohodu
bezpečnou otravnou
riskantní jistotu?

Poznej své slabiny
povstaň až na dno
kdo ti líp ublíží
bezděčně na míru
než ta tvá slepota
přes sádlo rozmaru
nevědět!

Zvoní hrana?

1. dubna 2017 v 15:26 | Ten, kdo to napsal
Potloukám se po náměstí
bez sebe si zvoním
na křivky reality
nabuzené samotou
prach vířen prostranstvím
starostí bez sebe
zazvonit na hranu
nedostat ozvěnu
vědomí úpadku
třese se na signál
vypíchnout mravy
co dávno neplatí
více než grešle
zapomeň na význam
nosí se prázdnota
vejde se tam všechno
dokud nemáš nic

Bourci

1. dubna 2017 v 15:24 | Ten, kdo to napsal
Bouří se bourci
chováš nás pro vlákna
zbytečně noblesně
viješ vlákna hovoru
s bohatým svědkem
alibi podplacený
ochota pečovat
jen když chceš zisk
je péčí o sebe
hanebná láska
co jde přes mrtvoly
těch, co mohli milovat
dokonce i Tebe

Děj života

31. března 2017 v 15:56
Koloběh naráží na své hrany
vybledlé realitou
sežvýkané snovostí
pochybuje o sobě
životní příběh bez konce
nemá naději
má jen směr
co si nevybral(?)
kéž se matika slituje
skutečnost moc chladná
nezeptá se, neodpoví
což já můžu něco dělat
sám se sebou a svým životem?!

Perspektivy?

31. března 2017 v 15:55
Chybí mi pach
zavětření perspektiv
mého obzoru
kam zavane
mé stopy
mrchožroutům
poustevníkům
přátelům?
Naděje umře událostí
kterou nezvěstovala
nebo je již příliš
hmatatelná
potutelně čichám
stopařské kryty
perspektiva tmy
rozpíná se bez tvaru
chybí mi vědomí
možná jsem slepá
ale proč se náhle
tak rozpadám?

Div

31. března 2017 v 15:54
Divíš se
divům světa
velebností chráněné
nevděku tvé pýchy
dokládají kulturu
dokládají časovost
krásu spolupráce rozumu
i tyto autority
časem zmizí
pod tíhou obdivu
strachu z času
autoritu nahlodává
čas vůbec nejvíce
chyba lávky
teď jsi na řadě
lid potřebuje
člověčenství
obdiv nestačí
k vlastní práci
hlodej zub času
až na dřeň
věnuj trochu sebe
ať to pokračuje
srdečný řetězec
přijatá odpovědnost
za svůj čas

Zkouška ohněm

31. března 2017 v 15:53
Oheň zkouší
trestá mlčky
správný mentor
bezmocných
pochybnost
je zdravá výzva
pro dva ohně
tábořit
větší oheň
stejně pálí
podvrhuje zájem
proč chce zdolat
nenasytně
vždy svůj živný zdroj?

Neurčitý střípek

31. března 2017 v 4:22
Nostalgická apatie
mě trýzní
svou žízní
obnažený krakatit
je jí povahou
bezcitnost je apatická
riziko ztrácí svědomí
výbuchy nastanou
bez reakce
kterou ucítím
boha nezmlátíš
výčitky jsou
prázdné fráze
pro ty, kdo nemají svědomí
všechny bludy světa
rvou se o první příčky
v početnostní
příčetnosti
úsměv či nakopnutí
k čemu hodnotit
prázdné schránky?

zamrazí i oheň
chlad zahřeje na duši
v letním vánku
ožívá zchromnutá
zmrzlá žárem
postava
tesám z ní tvar
co se mi líbí
zrovna dnes
víc se k ní neotočím
ztratila potenciál
už mě nebaví
vyskládám alej
živoucích těl
zmrazených apatií
v mlze hniloby
popraskají
soucit chladu
objímá k smrti
vyprázdněný stud
mých nadějí

Hrdina

20. března 2017 v 17:34
Hrdina...
povrchní výraz
pro hluboké činy
pro druhé snad
načasovaně
nadčasové
pochybně
nezištné
riskantní
upřímné?

samozvaný
vybraný
pro koho?
kým?

jednou velký čin
víckrát menší, neviděný?
co dělá hrdinu hrdinou?

být zván hrdinou
hrdina nepotřebuje
hrdina je chyták
pro druhé lidi
zdroj obdivu
příslib zázraků
pro ty sobečtější
snad stačí člověku
fantazie tam kam
lidské činy nedošly
a kam sáhnuly bezděčně
brát je za svůj vzor
hrdinství je učení
skrz úctu a obdiv
buď sám svým hrdinou
nečekej na zázrak
dějí se pomálu
a rozhodně ne
při čekání

(pozor na hrdiny
vybrané davem
pozor na ty
co sají obdiv
pozor na čekání
na impulz
být hrdinou sám)

Objevný střípek

19. března 2017 v 2:15
Paradox opaku
ponouká k hanbě
černého bělu
že je moc bledá
ta duhová šeď
ztrácí indicie
pro život očí
očima vyřčený
osudný uším
popraská jistota
odkryje zášť
kdo ztratí první
svatou příčetnost
možná dýl vydrží
než sám za sebe
prázdnýma očima
černých děr
co hledají společnost
gravitační bál
semknutá Slunce
záhuba stejná
jako tam na Zemi
bez Slunce temná
prostorná časovost
k smrti spálená
ledovým žalem
osamělých komet
závislých dam
živějších života
po zkáze běžnosti
života Slunce

Bolavý ústřižek 11

19. března 2017 v 2:02
Zemři a nech zemřít
pro smrt se člověk narodil
perfektní reklama
pohřebáků

Bolavý ústřižek 10

19. března 2017 v 2:01
Vyčerpání
má tu znělost
jako svůdce
do svítání

podrobí si
zdravý rozum
poplive
důstojnost
přiměje k životu

přej si ten stav
kdy nemáš sílu
na obrany
poznáš potřeby
i své hrany
hranice

lépe těžkost
než lživou lehkost
jsi snad tak naivní
můj moudrý skeptiku
když vidíš ve smrti
životní řešení?

Bolavý ústřižek 9

19. března 2017 v 2:01
Umírám
víc než musím
smrti by stačilo
bohatě
kdybych stárnula
proklatě
zemřít
se musí umět
smrt
se musí ctít
smrt
nemůžeš praštit
aby se slitovala
a ty měl klid
nicota je horší
než výčitky
úleva nepřijde
nepřijde nic
a pokud ano
budeš za to rád?

Ztrácím se

19. března 2017 v 2:00
Ztrácím
příčetnost
ztrácím
důvěru
ztrácím
něhu
ztrácím
přijetí
nepřijatelného
 
 

Reklama