Březen 2017

Děj života

31. března 2017 v 15:56 Básně
Koloběh naráží na své hrany
vybledlé realitou
sežvýkané snovostí
pochybuje o sobě
životní příběh bez konce
nemá naději
má jen směr
co si nevybral(?)
kéž se matika slituje
skutečnost moc chladná
nezeptá se, neodpoví
což já můžu něco dělat
sám se sebou a svým životem?!

Perspektivy?

31. března 2017 v 15:55 Básně
Chybí mi pach
zavětření perspektiv
mého obzoru
kam zavane
mé stopy
mrchožroutům
poustevníkům
přátelům?
Naděje umře událostí
kterou nezvěstovala
nebo je již příliš
hmatatelná
potutelně čichám
stopařské kryty
perspektiva tmy
rozpíná se bez tvaru
chybí mi vědomí
možná jsem slepá
ale proč se náhle
tak rozpadám?

Div

31. března 2017 v 15:54 Básně
Divíš se
divům světa
velebností chráněné
nevděku tvé pýchy
dokládají kulturu
dokládají časovost
krásu spolupráce rozumu
i tyto autority
časem zmizí
pod tíhou obdivu
strachu z času
autoritu nahlodává
čas vůbec nejvíce
chyba lávky
teď jsi na řadě
lid potřebuje
člověčenství
obdiv nestačí
k vlastní práci
hlodej zub času
až na dřeň
věnuj trochu sebe
ať to pokračuje
srdečný řetězec
přijatá odpovědnost
za svůj čas

Zkouška ohněm

31. března 2017 v 15:53 Básně
Oheň zkouší
trestá mlčky
správný mentor
bezmocných
pochybnost
je zdravá výzva
pro dva ohně
tábořit
větší oheň
stejně pálí
podvrhuje zájem
proč chce zdolat
nenasytně
vždy svůj živný zdroj?

Neurčitý střípek

31. března 2017 v 4:22 Básně
Nostalgická apatie
mě trýzní
svou žízní
obnažený krakatit
je jí povahou
bezcitnost je apatická
riziko ztrácí svědomí
výbuchy nastanou
bez reakce
kterou ucítím
boha nezmlátíš
výčitky jsou
prázdné fráze
pro ty, kdo nemají svědomí
všechny bludy světa
rvou se o první příčky
v početnostní
příčetnosti
úsměv či nakopnutí
k čemu hodnotit
prázdné schránky?

zamrazí i oheň
chlad zahřeje na duši
v letním vánku
ožívá zchromnutá
zmrzlá žárem
postava
tesám z ní tvar
co se mi líbí
zrovna dnes
víc se k ní neotočím
ztratila potenciál
už mě nebaví
vyskládám alej
živoucích těl
zmrazených apatií
v mlze hniloby
popraskají
soucit chladu
objímá k smrti
vyprázdněný stud
mých nadějí


Hrdina

20. března 2017 v 17:34 Básně
Hrdina...
povrchní výraz
pro hluboké činy
pro druhé snad
načasovaně
nadčasové
pochybně
nezištné
riskantní
upřímné?

samozvaný
vybraný
pro koho?
kým?

jednou velký čin
víckrát menší, neviděný?
co dělá hrdinu hrdinou?

být zván hrdinou
hrdina nepotřebuje
hrdina je chyták
pro druhé lidi
zdroj obdivu
příslib zázraků
pro ty sobečtější
snad stačí člověku
fantazie tam kam
lidské činy nedošly
a kam sáhnuly bezděčně
brát je za svůj vzor
hrdinství je učení
skrz úctu a obdiv
buď sám svým hrdinou
nečekej na zázrak
dějí se pomálu
a rozhodně ne
při čekání

(pozor na hrdiny
vybrané davem
pozor na ty
co sají obdiv
pozor na čekání
na impulz
být hrdinou sám)

Objevný střípek

19. března 2017 v 2:15 Básně
Paradox opaku
ponouká k hanbě
černého bělu
že je moc bledá
ta duhová šeď
ztrácí indicie
pro život očí
očima vyřčený
osudný uším
popraská jistota
odkryje zášť
kdo ztratí první
svatou příčetnost
možná dýl vydrží
než sám za sebe
prázdnýma očima
černých děr
co hledají společnost
gravitační bál
semknutá Slunce
záhuba stejná
jako tam na Zemi
bez Slunce temná
prostorná časovost
k smrti spálená
ledovým žalem
osamělých komet
závislých dam
živějších života
po zkáze běžnosti
života Slunce

Bolavý ústřižek 11

19. března 2017 v 2:02 Básně
Zemři a nech zemřít
pro smrt se člověk narodil
perfektní reklama
pohřebáků

Bolavý ústřižek 10

19. března 2017 v 2:01 Básně
Vyčerpání
má tu znělost
jako svůdce
do svítání

podrobí si
zdravý rozum
poplive
důstojnost
přiměje k životu

přej si ten stav
kdy nemáš sílu
na obrany
poznáš potřeby
i své hrany
hranice

lépe těžkost
než lživou lehkost
jsi snad tak naivní
můj moudrý skeptiku
když vidíš ve smrti
životní řešení?

Bolavý ústřižek 9

19. března 2017 v 2:01 Básně
Umírám
víc než musím
smrti by stačilo
bohatě
kdybych stárnula
proklatě
zemřít
se musí umět
smrt
se musí ctít
smrt
nemůžeš praštit
aby se slitovala
a ty měl klid
nicota je horší
než výčitky
úleva nepřijde
nepřijde nic
a pokud ano
budeš za to rád?

Ztrácím se

19. března 2017 v 2:00 Básně
Ztrácím
příčetnost
ztrácím
důvěru
ztrácím
něhu
ztrácím
přijetí
nepřijatelného

Bolavý ústřižek 8

19. března 2017 v 2:00 Básně
Hniloba
ve své kráse
hnisem lemovaná
životem němých prostoupená
prožraná svou upřímností
smíření jen proplouvá
neví, kudy jít
ti lidé, co se dívají
nemají moc v lásce
dekadentní lásku
sebenenávistného
vzoru svých nadějí
ohleduplný vrah
svých blízkých
chytrý počin
zvrhlého rozumu
ten, co měl naději
sebevrah


Omluva

19. března 2017 v 2:00 Básně
Omluva
nestačí
má-li být
alibi
omluva je
předzvěst
příslib
pochopení
co bylo
co má být
co nebude

Ztráta

19. března 2017 v 1:59 | Ten, kdo to napsal |  Básně
Ztráta ztraceného
není nalezením
ani ztrátou

máš co ztratit?

Bolavý ústřižek 7

19. března 2017 v 1:59 | Ten, kdo to napsal |  Básně
Hůř než propad
je zástava v letu
kdo nezná dno
nemá na čem stavět
kdo se dnem hodlá probořit
ten ztratí představu
o pravdě

Bolavý ústřižek 6

19. března 2017 v 1:58 | Ten, kdo to napsal |  Básně
Perverzní fascinace
tou hnilobnou dírou
uprostřed kruhu
dotočeného
průrvou se cpe
na světlo nicotna
jak lákavé být mrtev
a nechat si zdát
nijak o ničem
krásná beznaděj
lákavější než život
naděje
ha ha ha

Bolavý ústřižek 5

19. března 2017 v 1:58 | Ten, kdo to napsal |  Básně
Kdo lituje života
nechápe potenciál smrti
ten by k ní neměl chodit
dokud ho nepozná

Bolavý ústřižek 4

19. března 2017 v 1:57 | Ten, kdo to napsal |  Básně
Smrtí neodčiníš
život

Rozmilá smrt

6. března 2017 v 23:48 | Ten, kdo to napsal |  Básně
Smrt je plna vtipu
škoda cizinců
kdo ji neocení
ani když jsou u ní
blahodárná náruč
hřeje živé na kostech
srdíčko puká... smíchy
v nekonečném relaxu
křeče ze smíchu
bolest z výtlemu
padají mi zuby
jak trapně budu vypadat
u mé kmotry radosti
dám jí pláštík
ať se tak neklepe
otvírám svěrače
uctivý pozdrav
buď mou milenkou
sladká hlíno

Mršina

6. března 2017 v 23:48 | Ten, kdo to napsal |  Básně
Pochován budiž
s mršinou v náručí
nechce být sama
zahřívá živůtek
naslouchá, sluší
ozdoba, voňavka
partnerka pro život
vydrží čerstvá
pár tvých let

Bolavý ústřižek 3

6. března 2017 v 23:47 | Ten, kdo to napsal |  Básně
Posrané tabu
vyjebaná dětinskost
zkurvená zdrženlivost
rozmilá děvka
seznam mě, sezname
se ctností tam
kam neřesti odtáhnou
v hanbě vlastní ctnosti

Paradox

6. března 2017 v 23:47 | Ten, kdo to napsal |  Básně
Ukecaná němota
rozčiluje příčetnost
jak se stydí odvaha
když ji sváže volnost

sobecká svornost
nadělí mi chamtivost
než se můj strach osmělí
zakážu si povinnost

takhle končí počátek
zapečetěn nejistotou
mučte mě laskavě
ať se mám krásně

Bolavý ústřižek 2

6. března 2017 v 23:46 Básně
Po smrti ožívá
naděje zamknutá
v srdcích a bankách
Švýcarských

sevřený prut
vystřelí z ruky
amputujíc
tvoje hrdlo

Bolavý ústřižek

6. března 2017 v 23:46 Básně
Papír je tolik jemný
na vzdorovitou pěst
řežu křehce tužkou
půlím, čtvrtím rány
rozplizlé v bělu
zažloutlém samotou

potravu ducha
hltám přidušeně
ucpaným brčkem
smrt je příliš živá
na to, aby přišla
tak já si projednou
zůstanu mrtva

chroptící soprán
andělů trubky
rezavé zkažené
plny molů
volají štěstí
k chudobných duším

smrtožal života
bolavý ráj
třeba se připlete
na okraj